Můj první pes, 
se kterým jsem se začala věnovat výcviku byla
se kterým jsem se začala věnovat výcviku byla
Alfa Daboř
15.3.1985 - 12.3.1995
o.: Atyl Perlit
m.: Vanda z Martinovy věže
chov.: RNDr.D.Řepová, Praha
výborná, výběr.bonitace 2a
ZM, ZVV 1-2, IPO 1-3
a spousta závodů
odchovali jsme 4.vrhy - a, b, c, d Alcer
Na Alfu jsem čekala strašně dlouho, protože mi v té době mamka do bytu psa povolit nechtěla.
Odepisovala jsem na různé inzeráty, v té době byl dobrman totiž značně nedostatkové zboží, a jednou mi konečne odepsala paní, že mi mi štěně prodá. Otec štěňat měl ZVV2 a matka ZVV1 a já v té době byla nadšená, jaké že to mají super zkoušky.
Nakonec jsem mamku přemluvila, jela se mnou dokonce vlakem do Prahy.
Vybrala jsem si tu nejtlustější fenku a měla jsem štěstí začátečníka. Alfa, myslím, byla ze všech psů, co jsem měla ta nej na sportovní výcvik.
Samozřejmě sa na ní bohužel projevily moje začátečnické chyby,ale i výcvikářů, co mně v té době vedli. I tak jsem s ní měla nejvíce závodnických úpěchů, všechny si už nepamatuju, ale pohárů mám s ní nejvíc.
Teď v podstatě cvičím sama, jen občas něco obkouknu,co je nového, zjistím, jak mi to nejde, ale jsem spokojená.
Nejvíce úsměvná je pro mně hláška od ovčáčkářů, kterou často slyším, ten můj pes/fena se chová úplně jak dobrman. Prostě vůbec nepochopili podstatu dobrmana, ale kdo dobrmany má, tak ví, o čem mluvím....
štěně
Krajský přebor mládeže
Opava 1987
